Historie nábytku

Při pohledu na tyto výrobky vyvstává myšlenka, že předmětům románského období chybí profesionální rutina. Bylo to především tím, že všude tam, kde přetrvávalo naturální hospodářství, byly předměty sloužící běžnému životu vyráběny co nejjednodušeji, protože měli sloužit je vlastní potřebě. Teprve směna za kvalitní protihodnotu vedla k úsilí po vyšší...

Pocit neustálého ohrožení vyvolával potřebu mobilního zařízení. Laická obydlí, včetně knížecího paláce a příbytků členů jeho družiny, měla prostý a velmi primitivní charakter. Byla to dřevěná, roubená, částečně i z hlíny uplácaná stavení, nejvýše s kamennou podezdívkou. I když historikové hovoří o pevném usídlování obyvatel Evropy, měl tehdejší...

Na jihu Evropy lidé rádi stolují pod širým nebem. Bylo tomu tak i ve starověku. V pozdním odpoledni, tedy v čase, kdy zámožní Římané ulehávali k jídlu, se v bohatších domech odbývala každodenní hostina, trvající často i mnoho hodin.

Pro uložení předmětů, včetně oděvů, používali staří Řekové truhlice (řecky kibótos - také larnax) a výklenky s policemi. Skříně (armarium) se zřejmě v řeckých domácnostech vyskytovaly až v době římské.

Objevy při vykopávkách pomohly archeologům přinést ucelené svědectví o důmyslnosti člověka a schopnosti lidské ruky. Staly se dokladem toho, že lidé již před tisíciletími vytvořili vysokou kulturu a dospěli k jasnému názoru na své potřeby sezení, ležení, na potřebu stolu a vhodného ukládání předmětů.

Na nábytkové předměty, na díla truhlářských mistrů jedné z nejstarších kultur celé mezopotámské civilizace, se nám však nedochovaly žádné konkrétní památky. Klima na březích Eufratu a Tigridu a stavby z hliněných nepálených cihel neumožnily přetrvání dřevěných předmětů.