Chebská technika

31.08.2017

Jednou z mála domácích technik je technika chebská, nesoucí název podle místa vzniku a největšího rozšíření. Řadí se k technikám kombinovaným, ale svým pojetím je naprosto výlučná, proto ji považujeme za samostatnou techniku zdobení nábytku. Jeto v podstatě inkrustace kombinovaná řezbou. Do masivního dřeva jsou vkládány kousky dřev jiného druhu i přibarveného materiálu tak, že již sama barevnost vytváří konkrétní obraz a vykládání dostatečně převyšuje plochu ostatního dřeva. Řezba je nejčastěji provedena technikou basreliéfu a právě na inkrustovaných částech.

Motivem obrázků jsou nejčastěji krajinky s architekturou.

Povrchová úprava takto zpracovaných intarzií je doposud nejméně zpracovanou oblastí. Jisté však je, že povrch nebyl nikdy lakován a silné, velmi lesklé vrstvy pochází z pozdějších oprav. Díla bývají při restaurování natřeny šelakovým lakem.

Pravděpodobná historická úprava vycházela z využití efektu zvýraznění struktury dřeva oleji či fermežemi nebo přírodním voskem. Technika vznikla v baroku a používala se do konce minulého století.

Jsou jí zdobeny hlavně menší sekretáře, šperkovnice, zásuvky psacích stolů, zbraně a jiné drobné předměty. Nevyskytuje se v lidovém nábytkářství, protože je velmi výtvarně i výrobně náročná a vyžaduje opravdové mistrné provedení.