Politurování

31.08.2017

Politurování je jednou z nejstarších povrchových úprav dřeva. Přestalo se používat s rozšířením průmyslové výroby nábytku, protože tuto úpravu nelze provádět strojně. Pod politurou musí být plocha dobře vybroušena a oživena. Napouští se škvařeným nesoleným lojem nebo sádlem. Do počátku 19. Století se povrchová úprava nábytku prováděla hlavně aplikací fermeží, lněných olejů nebo včelí vosk. Ty se obvykle nanášely štětcem. Později se rozšířily roztoky šelaku v lihu.

Šelaková politura

Největšího rozmachu šelaková politura zaznamenala v 18. A 19. Století v období klasicismu a biedermeieru.

Lístkový šelak

Šelak je výtažek z červce lakového (Laccifer lacca), vyskytujícího se v Indii a Indočíně, kde žije ve velkém počtu ve větvích určitých palem. Odklepáním větví a listů se získá červeně zbarvená pryskyřice. Ta se rozdrtí, vyluhuje vodou, zbaví se červeného barviva a roztaví. Vzniklý meziprodukt nazývají odborníci "knoflíkový lak". 

Knoflíkový lak se vytáhne do velmi tenkých destiček a po zchlazení a rozlámání vytvoří lístky takzvaného lístkového šelaku běžně dostupného v obchodech. Jednotlivé druhy, které obsahují vosk, nesou označení "Lemon" a "Oranž". Světlé šelakové druhy vhodné k leštění světlých dřevin musí být téměř bez vosku. Na trhu jsou známé pod názvem "Světlé slunce". Všechny druhy šelaku jsou rozpustné v 94 procentním alkoholu. Lze je rozpustit i v asi 80°C vodní lázni (retušovací šelak). Šelak se musí uchovávat ve tmě, protože působením světla tvrdne.

Příprava politury

Šelakové šupinky se před samotným použitím musí rozpustit po dobu 48 hodin v denaturovaném alkoholu v poměru 1:2 (1díl šelaku a 2 díly alkoholu). Tímto se vytvoří základový roztok.

Gruntování

Zpočátku leštění na houbu silně tlačíme a postupným kroužením odstraňujeme pomocí alkoholu poslední nečistoty. Poté povrch lehce poprášíme mletou pemzou a pokračujeme opět v krouživých pohybech. Pemza plochu dobrušuje a vyhlazuje. Když je plocha čistá a barva jasná, přikápneme do houby zředěnou polituru. Plochu opět poprášíme pemzou a zatlačujeme ji do otevřených pórů dřeva, tím se povrch stále více uhlazuje. Póry dřeva se s pemzou a politurou postupně zaplňují a zůstávají viditelně lesklejší. Této proceduře říkáme gruntování-zalešťování. 

První grunt plochu čistí a vyhlazuje a současně dává první tenkou vrstvu politury. Celé gruntování provádíme s velkým tlakem na houbu. Zaplňování pórů je dobře kontrolovatelné při pohledu proti světlu. Tak kontrolujeme celé leštění od začátku až do konce. Jsou-li všechny póry zaplněné a plocha se začíná lesknout bez matných skvrn, kápneme na ni 2 kapky lněného oleje. Olej přidáváme při leštění proto, aby se politura nepálila a nezelenala. Jakmile houba začne po ploše lehce klouzat, znamená to, že plocha je příliš suchá a přidáme několik kapek politury. Nyní kroužíme houbou tak dlouho, až začne výrazně táhnout. 

To znamená, že první grunt je hotov a celou leštěnou plochu necháme nejméně jeden den odpočívat. Houba se musí uzavřít do nádoby, aby nedošlo k jejímu úplnému vysušení. Povrch se musí lehce přebrousit jemným brusným papírem. 

Druhý grunt začínáme stejně, jako první, houbou a alkoholem s postupným přidáváním pemzy. Pemzu už ale nepřidáváme v takovém množství a naopak při druhém přikapání politury kápneme na plochu opět olej. Tlak na houbu postupně zmírňujeme a přitom kontrolujeme množství oleje na povrchu. V této fázi leštění už nepoužíváme pemzu. Když se stopa po houbě rychle ztrácí, je druhý grunt hotov. Plocha se nechá dva dny odpočinout, aby politura doschla. Olej, který zůstal pod politurou, se vytlačuje na povrch, plocha matoví a šedne.

Polírování

Polírováním míníme leštění na vysoký lesk. Pemzu již nepoužíváme, do houby střídavě naléváme polituru a alkohol. Alkohol v případě, je-li na povrchu hodně oleje. Polírovat začínáme krouživým pohybem po obvodu plochy na oleji, se středním tlakem na houbu. Tlak pozvolna zmírňujeme, až se plochy jen lehce dotýkáme. I během polírování kontrolujeme množství oleje na ploše a vlhkost houby. 

Lesk musí být průzračný bez zabarvení. Je-li málo průzračný, je pod politurou olej a musíme na houbu nalít alkohol, abychom olej dostali napovrch. Je-li lesk zabarvený, je politura připálená. Musíme ji přes olej přebrousit jemným papírem a znovu provést druhý grunt. Jakmile je lesk stejnosměrně průzračný a houba zůstane suchá, je první leštění hotové. Plochu necháme opět tři dny odpočinout. Během této doby opět matoví a šedne, ale ne již v takové míře, jako po gruntování. Druhé polírování lijeme do houby častěji alkohol než polituru a ještě pečlivěji hlídáme množství oleje na ploše. Houbu vedeme rychle, lehoučce, kresbu pohybu často měníme, vykreslujeme ji po celé ploše a dolešťujeme. 

Houba do sebe nasává přebytečný olej, proto musíme být velice opatrní, abychom polituru nepřipálili. Plocha se nechá nejméně týden odpočívat, lehce zmatní, ale i přes to zůstane lesklá. Třetí polírování slouží k úplnému dosušení předmětu. Houba musí být čistá a jen slabě navlhčená alkoholem. Co nejčastěji kontrolujeme množství oleje na ploše. Houba bude stále sušší a lesk na její ploše stále vyšší. Jakmile kloub prstu klouže volně po ploše a nezanechává po sobě stopu, je doleštěno. Polírování necháme v klidu dva týdny a potom olej vysušíme. Sušení se provádí lněným hadříkem, jemně zvlhčeným alkoholem a rychlým pohybem po polírované ploše přejíždíme. Přebytečný olej se nachytá na hadr a plocha se vyjasní. Leštění na pololesk má zpočátku stejný postup, jako leštění na vysoký lesk. Vynechá se ale druhé a třetí leštění a rovnou se přejde na vysoušení oleje.